Jedna z věcí, která Jiříka sere, je když někdo telefonuje s hlasitým odposlechem. To, že to někdo dělá doma, v soukromý, tak budiž, ale že to někdo dělá v obchodě, kde jsou i jiní lidé, tak to Hujer považuje za bezohlednost. Jeho přece nezajímá, kolik ženská, která telefonuje nahlas se svojí mámou, potřebuje koupit másla, protože ještě nemají ujasněno, co všechno budou péct. A právě to se rozhodli řešit a počítat u ledničky. Aniž by to Jiříka zajímalo, byl nucen vyslechnout jejich rozhovor, dokud se paní neuráčila uhnout. A toto není jediný případ. Hujer nechápe, proč si takový člověk prostě nedá ten telefon k uchu a místo toho musí hulákat na celý obchod. Možná by to chtělo kolem takového člověka projít a jako omylem mu ten telefon vyrazit z ruky a pak říct jen „sorry, no tak jsem čur*k“.
Telefonování nahlas
Napsat komentář