A je to tu zas! Jiřík se opět rozhodl, že se zúčastní „Běhu pro úsměv“. Po zkušenostem z minulých let, začal s přípravou už minulý rok v červnu, což byla fáze jedna (zhubnutí). Dnešním dnem se posunul do druhé části přípravy, to jest rozběhávání. Právě tato část začala velmi typicky. Jiříka napadlo, že by se mohl jít proběhnout. Pak ale usoudil, že venku ještě není úplně ta správná teplota, jakou by si představoval. Asi hodinu poté si řekl, že počasí nebude tak špatný, jak se prvně domníval. Za další půl hodiny si dal pár kousků bábovky a bylo jasný, že dnes vyběhnutí určitě nezvládne. Rozhodl se, že půjde odvozit dřevo, který dopoledne s Petruškou naštípal. Při vození si uvědomil, že zapomněl dojít na hřbitov zapálit svíčku. Jelikož byl už protaženej a zahřátej, tak si Hujer řekl, že se půjde proběhnout a vezme to kolem hřbitova.
Došel na to správné místo, odkud začínal i minulý rok, pošteloval telefon a vyběhl. Už po prvních metrech bylo jasné, že je něco jinak. Jiřík věděl, že se mu poběží lehčejc, ale že až takhle, to tedy opravdu nečekal. Metry ubíhali a on se pohyboval tak lehonce, jako nikdy před tím. Očividně bude vinna na straně shozených 12-ti kilogramů. Bez větší problémů uběhl cca 1.2 km, než se rozhodl pro první pauzu, aby mohl dojít na hřbitov zapálit tu zapomenutou svíčku.
Jiřík dnes uběhl něco málo přes 3 km. Je velmi spokojený a překvapený, že se to oběšlo bez bolestí, jako tomu bylo minulý rok. Pokud to takhle půjde i v dalších dnes, mohl by se dočkat lepšího času na 5 km, oproti loňskému ročníku.