Dnes je to 69 dní, co Jiřík začal s přípravou na Běh pro úsměv. Začíná být přesvědčený o tom, že dělá často ukvapený a né úplně promyšlený rozhodnutí. Vždyť, proč by nešel běhat, když to zvládnul i minulej rok. Proč ze sebe neudělat borce, kterej se umí zvednout ze židle a uběhnout nějakej ten metr. Ono se to nějak udělá. Ovšem, s blížícím se dnem D, se ukazujem, že Jiřík neni žádnej borec, ale velkej blbec. Nebo spíš hovado, který se chce na svoje starý kolena servat.
Dnes se Hujer, po více, jak třech týdnech, vyjebal ven, aby se zkusil proběhnout. Zvolil svojí oblíbenou trasu. Oběhnout Valchu a skončit u ČOV. To se pěkně řekne, ale hůř udělá. Každopádně to Jiřík zvládnul, dokonce za lepší čas, než čekal a cítí se zase o něco víc připravenější na sobotu (21.5.2016).